Autosedačka je nejbezpečnější způsob, jak vézt dítě v autě. Pod podmínkou, že sedačka je kvalitní a nepoškozená, správně upevněná, a že odpovídá výšce a váze dítěte. Ovšem v případě riskantní jízdy a následného střetu ve vysoké rychlosti, ať již s jiným vozidlem nebo s pevnou překážkou, se její účinnost snižuje. Podle mezinárodních norem se autosedačky dělí do skupin:
- skupina 0+, do 13 kg (od narození přibližně do 18 měsíců)
- skupina 1, od 9 kg do 18 kg (přibližně od 8 měsíců do 3 1/2 roku)
- skupina 2, od 15 kg do 25 kg (asi od 3 do 7 let)
- skupina 3, od 22 kg do 36 kg (od 6 let do výšky 150 cm)
Prodávané sedačky často odpovídají kombinovaným požadavkům více skupin, například 2+3. Autosedačky, které by patřily jen do skupiny 2 nebo do skupiny 3 se už dnes nevyrábějí. Na trhu jsou i sedačky schválené pro všechny skupiny, to znamená od 0+ do 3 – opěrky a polstrování uvnitř sedačky lze postupně odebírat, jak dítě roste.
Pravidla silničního provozu
Zákon o silničním provozu přinesl podstatnou změnu – od 1. července 2006 se autosedačky musí používat na všech typech komunikací. Autosedačku musí mít dítě menší než 150 cm a lehčí než 36 kg, vyšší nebo těžší dítě se poutá bezpečnostním pásem.
Ministerstvo dopravy - o používání bezpečnostních pásů
Nejnebezpečnější situace při přepravě dítěte v osobním automobilu:
- dítě v náručí (zadní, přední sedadlo),
- nepřipoutané dítě na předním a zadním sedadle,
- zádržný systém a aktivní airbag na předním sedadle,
- dítě stojící vzadu mezi sedadly.
Od 1. května 2008 přestávají platit výjimky ze zákona 361/2000Sb., týkající se dětských zádržných systémů. Jedna z nich je podstatná pro vícečlenné rodiny:
Přesahuje – li počet přepravovaných dětí starších tří let počet sedadel vybavených bezpečnostními pásy nebo dětskými autosedačkami může řidič na pozemních komunikacích, s výjimkou dálnic a rychlostních silnic, přepravovat na zadním sedadle větší počet dětí, než je počet sedadel vybavených bezpečnostními pásy nebo dětskými autosedačkami bez použití zádržného systému (dětské autosedačky nebo bezpečnostního pásu) (§ 6 odstavec 3 písmeno c) zákona č. 361/2000 Sb.
Zásady při výběru autosedačky
1. Nekupovat autosedačku z druhé ruky!
V takovém případě totiž neznáme její historii a nevíme, v jakém je stavu. Sedačka poškozená používáním nebo po havárii, už nemusí mít stejné vlastnosti jako nová. Poškození mohou být i zdánlivě nepatrná, mikroskopická. Ale kdyby došlo k nejhoršímu, nemusela by vydržet extrémní zatížení, které nová sedačka zvládne.
2. Rozhodující pro zvolení typu autosedačky je výška a váha dítěte.
Hlava nesmí přesahovat okraj sedačky a když dítě autosedačku dorůstá, je čas pořídit sedačku vyšší skupiny.
3. Autosedačka musí být homologovaná neboli schválená k provozu - v současné době se na autosedačky vztahuje mezinárodní norma ECE R44/04.
Jak autosedačku umístit a upevnit ve vozidle
Autosedačky skupiny 0+
Se umísťují v poloze proti směru jízdy na přední nebo zadní sedadla. Na místě sedačky však nesmí být aktivní airbag – musí se vypnout a když to nejde, tak autosedačka s dítětem musí být na jiném místě. Pozor, aktivní airbag je pro dítě ve skořepinové sedačce, vaničce, smrtelně nebezpečný!
Autosedačky vyšších skupin se už umísťují po směru jízdy. Přesto se doporučuje vyhnut se místu s aktivním airbagem.
Autosedačky skupiny 2 a 3
Často mívají sedák oddělitelný od zádové opěrky, takže větší dítě už může sedět jen na něm.
Při upevňování autosedačky do vozu je potřeba si předem pečlivě prohlédnout návod. Některé sedačky mají způsob správného vedení pásů vyobrazený přímo na konstrukci. Nevyplatí se spěchat, pásy se musí dobře přitáhnout. Když je sedačka správně upevněna, téměř se s ní nedá pohnout.
1) systém kalhotových šlí - do této autosedačky jsou děti upoutány k sezení upraveným popruhovým systémem. Autosedačky tohoto typu jsou pro děti pohodlné a nabízejí více klidových a spánkových poloh. U malých dětí je však vyšší riziko poranění krční páteře při nehodě.
2) tříbodový pásový systém - tato sedačka nemá vlastní popruhový systém. Dítě sedící v dětské sedačce je zajištěno tříbodovým bezpečnostním pásem vozidla. Průběh popruhu lze přizpůsobit individuálně podle velikosti dítěte. U malých dětí do 13 kg bývají problémy s optimálním přizpůsobením pásů k postavě.
Systém Isofix
Mezinárodní norma Isofix platí od roku 2004 a výrobci automobilů i sedaček jí postupně stále víc uplatňují. Smysl normy je v tom, vybavit autosedačky stejným upevňovacím systémem, který by navíc zlepšil stabilitu sedačky při nárazu a zjednodušil upevnění ve voze.
Ukotvení systému Isofix je pevně spojeno s konstrukcí automobilu. Bývá jen u některých typů automobilů a autosedaček. Autosedačky vybavené systémem Isofix lze používat i ve vozech, které Isofix nemají.
Isofix vylučuje omyl a šetří čas při instalaci sedačky v autě. Úchyty autosedačky se jednoduše zasunou do dvou západek v prostoru mezi sedací plochou a zádovým opěradlem sedadla automobilu. Což naprosto vylučuje špatnou instalaci.
Přejeme klidnou jízdu a bezpečný návrat.



