Mimina

Pokud trpí rodiče nebo sourozenci dítěte nějakým alergickým onemocněním (např. astma, senná rýma, atopický ekzém), je mnohem větší pravděpodobnost, že podobné onemocnění se projeví i u dítěte.

Pokud je alergikem jeden z rodičů nebo sourozenec, je možnost vzniku alergie u dítěte 20-40 %. V případě, kdy je jeden rodič + sourozenec alergik je možnost vzniku alergie u dítěte až 50 %. Pokud jsou oba rodiče alergici je toto riziko až 75 %.

Nejlepší ochranou před časným rozvojem alergií je kojení. U potencionálně alergického dítěte může být výhradně kojení prodlouženo až do 7. či 8. měsíce. Matka – alergička, případně pokud je alergik otec či sourozenec, by měla dodržovat při kojení a 2 týdny před porodem tzv. eliminační dietu (viz níže). Alergeny přecházejí do mateřského mléka.

Pokud dítě nemůže být plně kojeno, doporučuje se používat (především v prvních 6 měsících života) hypoalergenní mléko, kde je bílkovina kravského mléka částečně naštěpena a je tedy pro dítě lépe stravitelné.

Při zavádění příkrmů se postupuje pomaleji než u zdravého dítěte, 1 potravina se přidává každých 7 dnů, aby se daly dobře vypozorovat případné alergické projevy – platí to pro zeleninu i ovoce. Jídelní pomůcky pro snadné krmení.

Mezi možné příznaky alergie patří:

• kolikové bolesti
• průjem s nitkami krve
• atopický ekzém
• další kožní reakce (dítě se „osype“ vyrážkou), otoky
• časté ublinkávání či zvracení, plynatost
• rýma
• neprospívání či úbytek na váze (lze vypozorovat až po delší době)

Tyto příznaky však nemusí vždy souviset s reakcí na konkrétní potravinu, může jít i o projev jiných běžných onemocnění, někdy může jít třeba o reakci na očkování. Proto podezřelou potravinu vyřaďte z jídelníčku. Za pár týdnů ji znova opatrně zkuste. Pokud bude reakce opakovaná, lze alergii téměř jistě potvrdit.

Kdy podávat jednotlivé potraviny

• vejce - žloutek od roku, bílek až od 2 let
• ryby a ořechy - až po 3. roce života
• kravské mléko a mléčné výrobky - zatěžují dítě vysokým obsahem bílkovin. V přípravě pokrmů používejte umělou výživu nebo mateřské mléko. Kravské mléko podávejte až po 3. roce života. Ve více než 90 % případů totiž po 3. roce života dochází k postupnému vymizení alergie.

Potraviny s lepkem je lépe podávat později, až kolem roku věku.

Jídlo nesolte, nekořeňte. Výjimečně obilné kaše lehce přislaďte hroznovým cukrem (1/2 lžičky).

Zavádění příkrmů u alergickým dětí

Postupuje se tzv. třístupňovým systémem:

• 1. týden jedna složka
• 2. týden se přidá nová potravina k již známé a vyzkoušené potravině
• 3. týden se může přidat další potravinu nebo se přidá maso

Dietní opatření u dětí, které již mají nějakou alergii prokázanou jsou různá u každého druhu alergie.

Potraviny, které obvykle nevyvolávají alergické reakce

• zelenina: mrkev, zelená okurka, cuketa, dýně, černý kořen, kořen petržele, kedluben, všechny zelené saláty, špenát, čínské zelí, mangold, červená řepa, pórek, květák, zelí, kapusta, zelené luštěniny, zelený hrášek
• ovoce: hrušky, jablka, třešně, švestky, mirabelky, meruňky, hrozny, meloun, banán, avokádo, borůvky
• obilniny: rýže, proso, oves
• maso: drůbeží, telecí, hovězí, jehněčí, králičí
• sladidla: čistý hroznový cukr, zahuštěná jablečná nebo hroznová šťáva
• pojící prostředky: rýžový, kukuřičný a bramborový škrob
• oleje a tuky: rostlinné oleje (slunečnicový, olivový, kukuřičný), nemléčné margaríny
• čaje: dětský čaj, šalvěj, sléz, lipový květ, fenykl, černý bez
• šťávy: jablečná, hrušková nebo hroznová šťáva. Šťávy používejte jen tehdy, jestliže dítě snáší celé ovoce, ze kterého je šťáva připravena

Potraviny, kterých se vyvarovat

Alergickou reakci ovšem mohou vyvolat i jiné potraviny, třeba jablka, meruňky, hrušky, špenát, petržel. Každé dítě je jiné a proto je potřeba při zavádění příkrmů opatrnost i u potravin z „bezpečnější skupiny“.

Potravin, které jsou uvedeny níže (+ potraviny, u kterých matka sama ví, že vyvolávají v rodině alergické reakce), by se také měla vyvarovat kojící matka-alergička, případně kojící matka, jejíž dítě je potencionálním nebo prokázaným alergikem. Jedná se o tzv. eliminační dietu.

• zelenina: rajčata, celer, paprika, pórek, ředkvičky, křen, sušené luštěniny (sušené fazole, hrách, čočka, sója), kyselé zelí, řeřicha, bazalka
• ovoce: citrusové plody, kiwi, ananas, mango, broskve, fíky, datle, bobulovité ovoce (rybíz, angrešt) kromě borůvky, jahody
• maso: ryby (včetně sladkovodních) a dary moře, vepřové maso, sójové maso, uzeniny
• mléko: kravské, sójové, kozí, ovčí, mléčné výrobky
• vejce
• exotická koření - vanilka, kari, skořice, muškátový oříšek apod.
• med
• ořechy: vlašské, kešu, lískové, burské, pistácie, mandle
• bylinkové čaje (heřmánek apod.)

Ohledně výživy dítěte s alergiií se vždy poraďte s dětským lékařem.